Jdi na obsah Jdi na menu
 


Historie

23. 1. 2009
BMW 3 historie trojkové řady

BMW řady 3 se prakticky zrodilo v červenci 1975, kdy bylo tisku odhaleno několik prvních kusů. Skutečná historie ale sahá poněkud dál. Předchozí modely z éry „New Class“, vytvořené Giovannim Michelottim řady 1500, 1600, 1800 a 2000 z poloviny 60. let, zajistily BMW nejen dostatek peněz a reputace, ale také určily směr jímž se bude automobilka dále vyvíjet. Jednalo se o auta poskytující sportovní svezení a komunikativní řízení a to vše s komfortem sedanů vyšších tříd.
Přímým předchůdcem trojkové řady bylo BMW série 02, interně označované jako E10, odvozené z řady E8. Oproti němu však mělo o 4cm nižší karosérii, větší sklon čelního skla, kruhové přední světlomety a vyrábělo se pouze ve dvoudveřovém provedení, buď jako klasický sedan nebo v provedení Touring se zádí ve stylu hatchback. Jako pohonné jednotky sloužily výhradně 4válce M10 a to od typu 1502 (55kW) až po špičkovou verzi 2002 Turbo (126kW). Do roku 1975, kdy byl představen nástupce této řady se prodalo téměř 340 000 vozů.

BMW řady 5, představené v roce 1972, znamenalo novou politiku označovaní modelů a zároveň nový styl v designu. Za vzhledem nových modelů stál francouzský designér Paul Baracq. Bylo to také první BMW kde byl při vývoji brán ohled na možnost srážky a minimalizaci jejích dopadů. Kromě toho se zde také poprvé objevila palubní deska se středovým panelem orientovaným k řidiči.


Model E 21
Před uvedením nové řady se vedly debaty ohledně nového číselného označení, rozhodovalo se mezi číslem 4 a 3. Nakonec tedy zvítězilo číslo 3 a nový model, interně označovaný jako E21, mohl být uveden. Bohužel reakce veřejnosti nedopadly zcela podle představ vedení automobilky. I přes moderní vzhled bylo dost částí převzato z původní řady E10, což vedlo k otázkám o technickém vývoji.
Část kritiky dopadla i na vysokou záď, a proto byl pro její odlehčení přidán mezi světla pás černého plastu. Avšak i přes to bylo nové BMW řady 3 přivítáno s náležitou poctou a brzy se jeho fotografie začali objevovat na titulních stranách motoristických magazínů. Karoserie nového modelu byla pouze dvoudveřová, samonosná, s délkou 4,355m, výškou 1,610m a šířkou 1,380m. Z počátku bylo BMW E21 k mání pouze s osvědčenými 4válcovými motory M10. Základ tvořila verze 1,6 (66kW), dále pak 1,8 (72kW), 2,0 (80kW) označované jako 316,318 a 320. Novinkou pak byla verze 320i (92kW), která se již mohla chlubit mechanicko-hydraulickým vstřikováním K-Jetronic. S hmotností 1010kg u verze 316 byla E21 na svou dobu velmi rychlá a již rok po uvedení se BMW dalo slyšet, že úspěch nové řady předčil všechna očekávání. Na Frankfurtském autosalonu byly v roce 1977 představeny nové malé šestiválce M20.
Slabší 2,0 (90kW) bez vstřikovaní, označený jako 320/6 a silnější 2,3 (105kW) opět se vstřikováním K-Jetronic (označení 323i). Právě BMW 323i se stalo rázem prakticky nejrychlejším ve své třídě. S maximální rychlostí 200km/h ho dokázal překonat pouze Saab 99 Turbo, který však nemohl konkurovat kultivovaností běhu motoru a ani spotřebou. Po menší modernizaci v roce 1980 se na trhu objevila inovovaná verze 318i se vstřikováním a výkonem zvýšeným na 77kW, oproti původním 72kW u karburátorové verze. Stále však chyběl základní levný model. Tuto mezeru pak v roce 1981 zaplnila verze 315 (55kW), prodávající se na některých trzích. Na sklonku roku 1981 bylo prodáno přes 1 milion BMW řady 3, což z něj vytvořilo nejlépe prodávané BMW všech dob. Jak se ukázalo, většina zákazníků volila E21 kvůli její výkonnosti spojené s vynikající ovladatelností a sportovním vzhledem. Na tyto atributy byl pak brán ohled při konstrukci následovníka.

Model E30
Ten byl veřejnosti představen v roce 1982 a nesl interní označení E30. Oproti jeho předchůdci byl o 3cm kratší, ale i přesto nabízel prostornější interiér. Z počátku byla vyráběna pouze dvoudveřová varianta coupé, ale několik měsíců po uvedení přibyl i 4dveřový sedan. Základní rozměry zůstaly u obou verzí nezměněny – délka 4,325m, šířka 1,645m s výška 1,380m. Vylepšena byla i aerodynamika a podvozek, zadní náprava dostala oddělené tlumiče a pružiny, což mělo vylepšit stabilitu a hlavně náchylnost k přetáčivosti na mokru, která byla vytýkána jeho předchůdci. Kromě základního 4válce 1,6 (66kW), převzatého kompletně z E21, dostali všechny pohonné jednotky elektronicky řízené vstřikování paliva. K dispozici byly tedy dva 4válce M10 s označením 316 (66kW) a 318i (77kW) a 2 šestiválce M20 s označením 320i (92kW) a 323i (102kW). Hned první rok bylo prodáno 234 000 BMW E30, a to pouze ve 2dveřovém provedení. V roce 1984 prošel modernizací motor 2,3, což mělo za následek zvýšení výkonu na 110kW, v roce 1985 byla však jeho výroba zastavena a na trh přišlo několik nových nebo inovovaných motorů. V první řadě několik šestiválců M20, prvním z nich byl poupravený 2,0 (95kW) dále pak nový 2,5 (125kW), který nahradil zrušenou 2,3 a v poslední řadě ekonomická verze 325e (92kW) s objemem 2,7l, která měla maximální otáčky snížené z klasických 6000ot/min na 4500ot/min a výrobcem udávaná spotřeba činila 8,4l/100km. Spolu s těmito šestiválci byl uveden i první dieselový motor pro BMW řady 3. Stal se jím šestiválec M21 2,4l o výkonu 64kW, tento model byl označen jako 324d. Nebyl to sice žádný rychlík, ale jeho výhoda oproti konkurenci spočívala v jeho tichém a kultivovaném běhu. Poslední novinkou představenou v téže roce se stalo BMW 325iX s pohonem všech kol řízeným přes viskózní spojku. V roce 1986 byla výroba E30 převedena do nově otevřené továrny v Regensburgu, a zároveň se začala prodávat verze M3 – silniční verze závodního speciálu ze série Touring Cars. Byla vyráběna pouze jako 2dveřové coupé a od klasické E30 se odlišovala nafouknutými blatníky, velkým spoilerem na zádi a upraveným podvozkem od divize „M“. K pohonu sloužil výhradně nový 4válec S14 o objemu 2,3l disponující výkonem 143kW, což se nemusí zdát mnoho, ale perfektní podvozek a díky němu velmi dobrá ovladatelnost za všech okolností učinily z E30 M3 ikonu mezi sportovními vozy. Přibližně rok poté byl představen nový model E30 Cabrio – 4sedadlový vůz s plátěnou stahovací střechou. Jako pohonné jednotky byly k dispozici prozatím pouze šestiválce 320i a 325i. Nutno podotknout, že E30 bez střechy již byla na světě o několik měsíců dřív, ale pouze jako počin německého úpravce Baur. Kromě cabria se v roce 1987 představila ještě verze kombi, pojmenovaná Touring. Tato verze vznikla ze soukromého projektu jednoho zaměstnance, kterému velikost 4dveřové E30 nestačila. Vedení se však tento projekt zalíbil natolik, že spustili jeho sériovou výrobu. Pohon této verze z počátku obstarávaly šestiválce 320i a 325i, případně verze s pohonem všech kol 325iX, nebo nový dieselový motor M21 s přeplňováním o výkonu 85kW, označený 324td. Tato verze měla oproti sedanům v základní výbavě kotoučové brzdy na všech kolech bez ohledu na použitou motorizaci. Na přelomu roku 1987 a 1988 prošla E30 malou modernizací. Upraven byl hlavně vzhled – nové zadní svítilny a plastové nárazníky po vzoru Touring, objevily se nové 4válcové motory M40 a elektronické vstřikovaní Motronic. V roce 1989 byla ještě uvedena sportovně střižená verze 318is, přezdívaná „malá M3“ s upraveným podvozkem a novým 4válcovým motorem M42 se šesnáctiventilovou technikou, která disponovala výkonem 100kW. Pro italský trh se v tomtéž roce objevila verze 320is, která představovala slabší variantu M3, jenž se díky omezení na tomto trhu nemohla prodávat. Výroba BMW E30 v provedení sedan byla ukončena v roce 1991 kdy byla nahrazena novým modelem E36, ve verzi Cabrio byla však nadále vyráběna do roku 1993 a ve verzi Touring až do roku 1994.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

korektura překlepu

(Martin Bouček, 3. 12. 2009 10:12)

Zdravím, je to moc pěkný článek - díky. Jen jsem našel vynechané písmeno "m" ve větě "Poslední novinkou představenou v téže roce se stalo BMW 325iX" ve slově témže.